O projektu

K blízkým souputníkům a přátelům Václava Havla patřil od sedmdesátých let dvacátého století i fotograf Oldřich Škácha dokumentující nejprve disent v okruhu Pavla Kohouta, zčásti dobu Havlova prezidentství a v plné míře i poslední léta jeho života a ex-prezidentské působení. Záběr jeho fotografického díla je však mnohem širší. K patrně nejznámějším snímkům patří ty ze srpna roku osmašedesátého. Ale ještě předtím zachytil řadu umělců, hudebníků, spisovatelů, filmových tvůrců, výtvarníků či vědců šedesátých let, z nichž mnozí byli po sovětské okupaci vytlačeni z veřejného prostoru, nebo naopak těch, kteří si vydobyli respekt právě v době komunistické normalizace. Souborné Škáchovo dílo se tak řadí mezi významné zdroje československé a české kultury druhé poloviny dvacátého století.

Když jsme v roce 2015 získali pro archiv Knihovny Václava Havla kompletní celoživotní dílo Oldřicha Škáchy včetně autorských práv, rozhodli jsme se jej postupně zpřístupňovat nejširší veřejnosti. Vedle již dříve zveřejněných fotografií teď přicházíme s Galerií kulturních osobností jako uceleným souborem z fotografova díla.

Abychom mohli veřejnosti snímky nabídnout, bylo třeba projít zhruba jedno sto tisíc snímků na kontaktech a negativech, vybrat nejpůsobivější z nich, popsat je a z filmů naskenovat pozitivy. Jestliže nebylo možné snímky jednoznačně datovat, protože se například ručně psané poznámky autora rozcházely s dalšími identifikátory, přiznáváme to a uvádíme alespoň přibližnou dobu jejich pořízení.

Nejvyšší možná péče zpracování by ovšem sama o sobě nestačila. Pustit se v roce 2024 do práce jsme se mohli i proto, že jsme v roce 2023 uspěli u Ministerstva kultury České republiky s žádostí o grant č. 0343/2023 Rozvoj digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury.

Po roce práce tak můžeme veřejnosti představit Galerii kulturních osobností na fotografiích Oldřicha Škáchy jako jeden z autentických a originálních zdrojů poznání novodobé československé a české historie. Nejsou to ateliérové portréty, fotografie vznikaly většinou na kinofilm reportážním způsobem. Zejména zájemce z mladé generace je pak třeba upozornit, že i když byly snímky digitalizovány, jsou pouze vyčištěné a s úpravami, které by bylo možné dělat i v temné komoře, stále platí, že jejich pořízení spadá do doby analogové fotografie, a tak by k nim měl i každý badatel přistupovat.

Na projektu spolupracovali

Ondřej Němec, fotograf Knihovny Václava Havla. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století fotografoval československý disent a underground, po roce 1989 působil v obnovených Lidových novinách a přispíval do mnoha domácích a zahraničních knih a periodik.

Martin Vidlák, vedoucí archivu Knihovny Václava Havla. Někdejší vedoucí Monitoringu a dokumentace Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky a spolupracovník Václava Havla v jeho soukromé ex-prezidentské kanceláři.

Karolína Stránská, provozní ředitelka Knihovny Václava Havla. Púvodně pracovnice Protokolu Kanceláře prezidenta republiky za Václava Havla, později působila na ambasádách v Londýně a Tokiu, v týmu pro přípravu českého předsednictví v Radě EU při Úřadu vlády a jako ředitelka kabinetu ministra obrany Alexandra Vondry.

Jiří Šolc, webmaster